Jak efektivně pracovat s testy?

Přijímačky a NSZ |

Přijímací zkoušky na většinu VŠ mají podobu "zaškrtávacích" testů a tak uchazeči obvykle při přípravě procvičují řešení dříve použitých variant. Ne každý uchazeč ovšem dokáže z takto koncipované přípravy vytěžit maximum. Ukážeme vám, jak na to!




Přijímací řízení na naprostou většinu oborů v ČR má podobu testů s uzavřenými odpověďmi (uchazeč volí správnou odpověď z nabídnutých možností). V poslední době lze pozorovat určitý odklon od „oborových“ testů, které zjišťují znalosti daného oboru ve prospěch testů studijních předpokladů – Národní srovnávací zkoušky a testy OSP (obecných studijních předpokladů) či TSP Masarykovy univerzity v Brně. Stejný test tak absolvují uchazeči mnoha různých oborů. Testy z předchozích let bývají k dispozici zdarma ke stažení (TSP MU) nebo je možné je zakoupit (v případě testů OSP Scio).

Následující tipy a doporučení se týkají především testů OSP Scio a TSP MU, nicméně v rozumné míře se dají použít v případě jakýchkoliv testů.

Základní zásady práce s testy

Každý test je vhodné řešit několikrát – samozřejmě s určitým časovým odstupem (např. 1-2 týdny). Opakovaným řešením lze z testu vytěžit mnohem více, než při jednom řešení. V ideálním případě by proces přípravy s testem měl vypadat zhruba následovně:

  1. Řešení testu (za podmínek, které se co nejvíce podobají zkouškové situaci)
  2. Vyhodnocení – zjistíte, které úlohy jste měli dobře, které ne, určíte si celkové skóre a pokud jsou k dispozici percentilové tabulky, podívejte se na svůj orientační percentil.
  3. Analýza našeho řešení – detailně promyslíme řešení každé úlohy, rozebereme náš přístup k řešení daného testu

Po přiměřené čase – zmiňovaném týdnu až dvou – se opět vrátíme k bodu 1.

Analýza našeho řešení je časově nejnáročnější záležitostí celého procesu a také částí nejdůležitější. Právě z této analýzy si můžeme odnést největší množství poznatků a podnětů pro další práci.

Řada uchazečů namítá, že opakované řešení stejného testu nemá příliš velký význam (člověk si řešení už pamatuje) – opak je však pravdou. Díky opakování si zafixujeme konkrétní postupy řešení, úlohy si „osaháme“ a budeme mít příležitost si lépe uvědomit souvislosti a zapřemýšlet o alternativních způsobech řešení.

Při analýze se zabýváme postupně všemi úlohami – jak těmi, které jsme vyřešili chybně nebo jsme je neřešili vůbec, ale i těmi, které jsme měli správně. Můžeme při tom například odhalit, že některá z našich správně vyřešených úloh se dala řešit jiným postupem a výrazně rychleji, nebo že některou z úloh jsme se neměli zabývat – místo jedné, byť správně vyřešené úlohy jsme se měli raději zabývat několika jinými úlohami, na které nám třeba nezbyl čas.

Otázky k analýze

Tato část se vztahuje zejména k numerickému, analytickému a symbolické myšlení v TSP MU, v případě testů OSP Scio se vztahuje k analytickému a kvantitativnímu oddílu a také oddílům rozšířené verze. V přiměřené míře se dá aplikovat i na ostatní (sub)testy.

  • Nemá daná úloha jiné, rychlejší či jednodušší řešení? Nedalo se využít informací obsažených např. v nabízených odpovědích?
  • Jaký je klíčový obrat při řešení a podle čeho se dalo usoudit, že se při řešení uplatní právě tento obrat?
  • Jaké znalosti jsou k řešení dané úlohy zapotřebí? Vyskytují se tyto znalosti u většího množství úloh, nebo se jedná o téma, které je v daném testu spíše okrajové?
  • Jaké podobné úlohy jsme řešili dříve? V čem se dané úloze podobaly a v čem naopak odlišovaly?
  • Řešili jsme danou úlohu ve správný čas? Neměli jsme ji raději nechat na později, nebo naopak ji řešit dřív?

Zodpovíte-li si tyto otázky u jednotlivých úloh, brzy zjistíte, že se v testech orientujete výrazně lépe než dřív a že jste schopni lépe zvolit další směr přípravy.








Související články




Komentáře