Proč volit či nevolit soukromou vysokou školu

Volba VŠ oboru |

Není pochyb o tom, že většina zájemců o studium na vysoké škole v České republice volí veřejné vysoké školy. Tedy ty, na kterých se (doposud) neplatí školné. Ale není to jen otázka finanční zátěže. Soukromé vysoké školy si doposud nevybudovaly v tuzemském vzdělávacím systému takové postavení a prestiž, aby jim studenti dávali přednost. Zároveň nabízejí pouze omezené spektrum studijních oborů. Soukromé vysoké školy zde však jsou a snaží se přesvědčovat uchazeče o tom, že placení školného se jim může vyplatit.




Stojí to za ty peníze?

„Zdarma v dnešní době není téměř nic, a když už musím platit, chci za své peníze dostat maximum,“ předpokládá zástupce jedné ze soukromých VŠ. Škola vznikla ve spolupráci s partnerskou vysokou školou v zahraničí a snaží se s ní spojovat prestiž vlastního studia a titulu.

Soukromé vysoké školy se snaží „vynahradit“ svým uchazečům to, že je studium stojí podstatně více. Mezi benefity, které mají zajistit spokojenost s investicí do školného, patří zejména základní studijní materiály, jako skripta, učebnice a knihy, přístup do mezinárodní elektronické databáze odborné literatury, vstup do knihovny, zkoušení přes počítač v průběhu celého roku nebo diplom vydaný partnerskou univerzitou, má-li soukromá VŠ jakou.

 

Jenže většinu z toho nabízejí i veřejné vysoké školy, takže se nabízí otázka, co je vlastně skutečnou přidanou hodnotou soukromých VŠ? Podle některých náznaků tato přidaná hodnota nespočívá v materiálním či studijním nadstandardu, ale spíše v nárocích na to, co musí student splnit, aby studium skutečně zvládl. „Je veřejným tajemstvím, že většina soukromých VŠ přistupuje k předmětu své činnosti tržně a studentům nabízí v podstatě jakousi záruku, že po určité době odejdou s titulem,“ říká student jedné soukromé VŠ, který si z pochopitelných důvodů nepřeje být jmenován. Nicméně je nutné zdůraznit, že tento přístup nemusí být pravidlem. I mezi soukromými vysokými školami se snaží profilovat ty, které nechtějí být považovány za jednoducho cestu k formálnímu vzdělání.

 

Tlak na prokazování kvality

S počtem vysokých škol a s relativním zjednodušováním toho, jak dosáhnout vysokoškolského vzdělání, totiž začne narůstat tlak na to absolvovat tu správnou školu. Už nebude stačit mít pouze titul, výhodou se stane mít titul z určité vysoké školy. Soukromé vysoké školy v tomto zatím nemají vybudovanou konkurenceschopnou pozici. Některé však na svém jménu už pracují, protože vědí, že si svou pozici budou moci náležitě ocenit. „Alfou a omegou snah každé školy, soukromou nevyjímaje, by měla být kvalita měřená spokojeností a vzdělaností, resp. připraveností studentů a absolventů,“ říká rektor pražské soukromé VŠ CEVRO Institut Josef Šíma. Škola si zakládá na týmu kvalitních pedagogů a na relativně malém počtu studentů, kterým může, podle slov rektora, věnovat osobní přístup i určité společenské výhody.

Podle Josefa Šímy dává placení školného studentům větší možnost kontroly: „Vztahy na soukromé vysoké škole jsou daleko transparentnější.“ Dalším pozitivem je podle Šímy to, že studium je praktičtěji orientované. „Samotný systém tak vlastně představuje ‚školu života‘,“ říká přímo.

 

Soukromé versus veřejné? Jak v čem

Soukromé vysoké školy představují konkurenci pro ty veřejné, což by se ještě více prohloubilo při zavedení školného na veřejných vysokých školách. Někteří zástupci soukromých VŠ proto za školné aktivně lobbují. Například zástupci vysokých škol nabízejících ekonomické studijní obory, pro které jsou soukromé vysoké školy asi největší konkurencí, uznávají, že soukromé VŠ mají svou kvalitu ve zmiňovaném zaměření na praxi.

Veřejné vysoké školy nabízejí oproti tomu širší spektrum oborů, které jsou často teoretické a předpokládají se u nich větší aspirace i schopnosti studentů. „Není žádným tajemstvím, že na veřejné vysoké školy se hlásí uchazeči, kteří mají v průměru znatelně lepší výsledky v testech než ti, kteří směřují na soukromé VŠ,“ říká Bohumil Kartous, mluvčí společnosti Scio, která pro vysoké školy organizuje Národní srovnávací zkoušky.

Soukromé vysoké školy však nejsou konkurencí pro všechny veřejné. „Soukromé VŠ nám nekonkurují,“ říká Pavel Doulík, proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a pokračuje: „Soukromé vysoké školy vznikly proto, aby zaplnily prostor na trhu, který tu vznikl v první polovině 90. let.  Z toho titulu je zřejmé, že budou nabízet pouze studium, po kterém je na trhu poptávka. To ale v žádném případě nepokryje spektrum, které vysokoškolské vzdělání pokrývá. Ale je pravda, že vzhledem ke koncentraci finančních prostředků mohou soukromé vysoké školy konkurovat tím, že zabezpečí studentům zajímavé studijní podmínky,“ přiznává Doulík soukromým VŠ určité kvality.

 

Soukromé VŠ: pozitiva vs. negativa

+ Školu si platíte a můžete vyžadovat za své peníze adekvátní službu.

+ Většinou jsou na studenty kladeny nižší nároky.

+ Máte větší možnost přizpůsobit průběh studia svým podmínkám.

+ Kvalita pedagogů je podobná, na soukromých VŠ většinou učí učitelé z veřejných VŠ

+ Soukromé VŠ většinou nabízejí komfortnější vybavení.

+ Větší orientace na praxi a firemní sféru.

 

- Výše školného se může dost lišit, každopádně vždy vás to bude stát o dost více než na veřejné VŠ.

- Kvalita soukromých VŠ v ČR je často zpochybňována.

- Na trhu práce můžete být brzy s diplomem z nekvalitní soukromé VŠ v nevýhodě.

- Rozsah studijní nabídky soukromých VŠ je omezený, orientují se na komerčně zajímavá studia.

- Teoretická příprava může mít horší úroveň.

- Horší vyhlídky při hledání navazujícího magisterského nebo doktorského studia.











Komentáře