Student World

Ministr školství Petr Fiala nově jmenoval do funkce ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiřího Zíka. Zíka ve vyjádření uvedl, že chce po skončení a vyhodnocení letošních státních maturit uspořádat odbornou a konstruktivní diskusi. V tuto chvíli však nehodlá vydávat jakékoli další reakce a odpovědi. Základní plán v postupu vedení Cermatu nastínil Zíka v následujících odpovědích.

Jaké jsou základní cíle společné části maturitní zkoušky?

Společná část maturitní zkoušky zastává v podstatě dvě základní funkce v procesu vzdělávání. V prvé řadě jde o „deklaraci“ dosažení zákonem definovaného stupně vzdělání. Tato funkce, tak jak je nyní nastavena, poskytuje všem absolventům stejný status; bez ohledu na to, zda se vzdělávali v gymnáziu, střední odborné škole nebo učilišti. Z tohoto postavení vyplývá ten nejzávažnější požadavek na její provedení – musí být srovnatelná.

Druhou důležitou funkcí maturity je funkce informativní. Výsledky maturitní zkoušky tak poskytují státu informace o efektivnosti vzdělávacího systému.

Co bylo a zůstává kritickým faktorem společné části maturitní zkoušky?

Příprava a realizace maturitní zkoušky je velmi náročný projekt sám o sobě. Jeho největší slabinou a od počátku i závažnou hrozbou byla výrazná nestabilita prostředí. Za vše stačí připomenout, že maturitní zkouška v současné podobě byla zákonem upravena poprvé v roce 2004, ale prováděcí předpis byl vydán teprve v roce 2009. Následně pak byly oba dokumenty několikrát novelizovány, a to ne nevýznamným způsobem.

V tomto ohledu není potřeba žádného ekonomického vzdělání, aby bylo možné konstatovat, že za takových podmínek lze jen těžko udržet slušnou míru efektivnosti vynaložených nákladů. Většina z nich byla ztracena v procesu realizace neustálých změn. Kontinuální změny se bohužel přenesly i do vlastní realizační fáze. Aniž by bylo možné řádně ověřit v prvním běhu realizovaný model, došlo k dalším podstatným změnám, které přinesly zákonitě nejen další náklady, ale také další rizika způsobená časovou nedostatečností procesu přípravy zákonem a vyhláškou definovaných změn. To vše platí nejen pro Cermat, ale zejména pro školy.

Co je tedy nejdůležitější pro další efektivní existenci společné části maturitní zkoušky?

Především je třeba oddělit politické diskuse od odborných. Na politické úrovni pak dobře, s plnou vážností a s ohledem na potřebnou časovou stabilitu, definovat ucelenou koncepci vzdělávacího procesu včetně „potřebnosti“ či „diferencovanosti“ maturitní zkoušky. Na úrovni odborné pak otevřít diskusi o stávajícím procesu a možnostech jeho zpřesnění a zefektivnění.

Za klíčové rovněž považuji dokončit proces začlenění výsledků maturitní zkoušky do přijímacího řízení vysokých škol.

Mezi další cíle patří zahájení práce na ověření proveditelnosti přechodu stávající formy testování na model CBT, ustavení proveditelného modelu zákonem predikované zkoušky z informatiky a stabilizace rozpočtu Cermatu a maturitní zkoušky jako celku. Zejména jde o oblast odměňování pedagogických pracovníků ve funkcích odpovědných za průběh zkoušek ve škole. Chceme tak poskytnout všem subjektům jasně definovanou a stabilní jistotu a zároveň tím eliminovat diskuse nad dohady o nákladech.

Ing. Jiří Zíka vystudoval Mechanizační fakultu Vysoké školy zemědělské a poté deset let vyučoval v pozici odborného asistenta teoretickou mechaniku a termodynamiku. Od roku 1989 působil v privátním sektoru v pozicích předsedy představenstva a finančního ředitele. V Cermatu je zaměstnán od roku 2008, zpočátku na pozici manažera projektu PRO.MZ, posléze výkonného ředitele a ředitele Sekce logistiky a bezpečnosti maturitní zkoušky.

Zdroj: Novamaturita.cz

autor Jakub Mazal