Student World

Co považujete za největší konkurenční výhodu Vaší fakulty?
Výhod vidím hned několik. Je to výběr zajímavých oborů, kromě klasické chemie anorganické, organické a makromolekulární nabízíme i obory zaměřené na anorganickou a organickou technologii a výrobu a výzkum chemických specialit (například vonné látky či membránové procesy důležité třeba pro alternativní zdroje energie). Máme i širokou nabídku materiálově orientovaných oborů, kde se jako snad jediná fakulta v ČR zabýváme chemií a technologií všech typů materiálů, tedy kovových, polymerních, anorganických nekovových (tj. skla, keramiky a anorganických pojiv) i kompozitních, v rámci studia se lze zaměřit i na biomateriály pro medicínské aplikace, především pro nejrůznější typy implantátů. Vzhledem k požadavkům českého průmyslu máme i obor orientovaný na materiály v automobilovém průmyslu. Dále je možné u nás studovat obory zaměřené na informatiku v chemii. Velmi žádaný je obor syntéza a výroba léčiv připravující odborníky pro průmysl farmaceutický. Nesmím zapomenout ani na obory věnované konzervování a restaurování předmětů kulturního dědictví či na obor zabývající se využitím materiálů v ekologii.

Kromě bohaté nabídky oborů je podle mne důležité, že si studenti v rámci svých oborů volí bakalářské, diplomové a doktorské práce z nabízených témat, která jsou vždy součástí širších výzkumných úkolů a naučí se tak aplikovat teoretické znalosti na konkrétní problematiku. Díky tomu, že máme dostatek svých vlastních akademických pracovníků a nejsme závislí na „létajících profesorech“, mají naši studenti zajištěnu i možnost prakticky kdykoliv konzultovat své problémy s příslušným vedoucím práce. K tomu přispívá i to, že co do počtu studentů nejsme škola velká a studentům se tak můžeme věnovat skutečně individuálně. Velkou výhodou pro výběr zajímavých témat je i skutečnost, že VŠCHT Praha je typickou výzkumnou univerzitou. Pokud přepočteme naše vědecké výsledky (ať už podle počtu článků v renomovaných časopisech či dle metodiky používané Radou pro výzkum, vývoj a inovace) na jednoho akademického pracovníka, řadíme se do čela českých VŠ.

Další plus, které si teď vybavuji, je zájem domácího i zahraničního průmyslu a výzkumných pracovišť o naše absolventy. Je vždy příjemné, když při jednáních na nějakém pracovišti jdu chodbou a na dveřích vidím jména našich bývalých posluchačů.

Z pohledu uchazeče o studium u nás bych asi ocenil i fakt, že na fakultu přijímáme bez přijímacích zkoušek, pouze na základě výsledků SŠ studia.

Důležitá je i široká nabídka možností, jak strávit část studia v zahraničí. Zde má naše fakulta kromě výměn v rámci programů EU i řadu přímých spoluprací se zahraničními univerzitami.

Co je z Vašeho pohledu na vysokoškolském studiu nejpodstatnější?

Obecně řečeno, vysokoškolská studia by měla připravit člověka na to, aby se dokázal v životě dobře uplatnit. Toto zní téměř jako klišé, pokud si neuvědomíme, že předchozí obecné tvrzení má dvě zcela konkrétní roviny. Zaprvé, student by se měl naučit základní dovednosti a znalosti nutné pro profesionální práci ve zvoleném oboru, zjednodušeně řečeno, naučit se základy svého „řemesla“. Zadruhé a to je přinejmenším stejně důležité, by si měl tyto znalosti zafixovat a rozvinout při práci na konkrétních tématech, aby se je naučil využít v praxi. Důležité proto je, aby ve studijním plánu bylo pamatováno nejen na získání teoretických znalostí při přednáškách, ale aby posluchač v rámci vypracování seminárních, bakalářských, diplomových a případně doktorských prací přišel do kontaktu s řešením skutečných problémů, ať už vědeckého rázu či – zvláště na technicky orientovaných fakultách – problémů důležitých pro český nebo zahraniční průmysl. To má při dobře vedených pracích i důležité vedlejší kladné efekty – naučí se pracovat v týmu, neboť u nás neřeší nějakou cvičnou problematiku, ale pracuje na tématech, která jsou součástí buď základního výzkumu v rámci grantů nebo na tématech řešených spolu s průmyslem. Kromě toho se naučí plánovat výzkum a své výsledky i prezentovat a diskutovat o nich, získá tedy zaměstnavateli oceňované tzv. měkké dovednosti. Samozřejmě pro uplatnění v životě musí být tyto soft skills provázeny odbornými znalostmi. Jedno bez druhého by bylo bezcenné.

Jak vzpomínáte na svá VŠ studia?

Zcela jistě v dobrém. To je samozřejmě dáno i tím, že na mládí člověk vzpomíná rád. Určitě mohu říct, že jsem si během studií našel řadu přátel, se kterými se stýkáme dodnes a na studia vzpomínáme společně. Nakonec minulý rok slavil můj mateřský ústav sto let od založení a bylo úžasné poslouchat nejen své přímé spolužáky, ale i kolegy mnohem starší či naopak mladší, jak si s láskou a humorem připomínají svá studentská léta. Já mám nakonec živé vzpomínky na studia nejen každý den ve škole, ale i doma, protože jsem se oženil se spolužačkou.

Kdybyste si v současné době volil obor svého studia, podle jakých kritérií byste se rozhodoval? A který obor byste pravděpodobně vybral?

Když bych se přenesl do svých 18ti let, tak by jednoznačně vedla otázka, zda mne bude vybraný obor či obory na vybrané fakultě bavit, a zda mne bude bavit i jako profesionála po absolutoriu. Studovat něco jen proto, abych získal jakýkoliv titul by mi přišlo jako ztráta času. Určitě bych využil dnů otevřených dveří a kromě oficiálních nabídek se snažil zeptat současných studentů či nedávných absolventů, jak se jim na fakultě líbilo. Právě ti totiž mohou říci, jak se na daném oboru či fakultě studuje, zda tam převažují lidé, kteří se studentům ochotně věnují. Navíc právě při těchto akcích člověk zjistí, že nabídka oborů je širší, než si původně myslel. Já jsem třeba jako absolvent gymnázia rozeznával chemii anorganickou a organickou, trochu jsem tušil o chemii fyzikální a analytické. Až na fakultě se mi otevřel i svět chemie materiálů, který mne fascinuje (a živí) dodnes. Jistě by mne zajímala i kritéria pro přijetí na fakultu, zda jsou nutné přijímací zkoušky a jaké. Občas se totiž zdá, že na některých typech škol jsou přijímačky to nejtěžší a pak už vystuduje většina přijatých. V takovém případě bych asi váhal s odpovědí na otázku, co mi může taková škola dát nového.

Z dnešního pohledu člověka, který se již dlouho pohybuje v univerzitním prostředí, bych se zajímal i o to, zda má vybraná fakulta své vlastní pedagogy, docenty a profesory, nebo je z velké míry závislá na lidech, kteří tam jen jednou za čas přijedou, odpřednáší a zase odletí jinam. Důležité je totiž nejen poslouchat přednášky, ale také mít zvláště při přípravě bakalářských a diplomových prací možnost průběžně konzultovat svoje výsledky s vedoucím práce. Jistě by mne zajímalo, jaké je uplatnění absolventů, a jak jsou s nimi potenciální zaměstnavatelé spokojeni. Tady mne těší, že vedoucí pracovníci průmyslových podniků i výzkumných pracovišť naše absolventy cení vysoko. S tím souvisí i pověst vybrané fakulty v odborných kruzích. Hledisko, které se třeba uchazečům může zdát příliš vzdálené, ale právě o kvalitě fakulty velmi dobře vypovídá je, zda se ve významné míře zabývá vědou a výzkumem. Podle mého fakulta se zanedbatelným, či snad dokonce žádným výzkumem, nemůže dobře připravit své studenty a vybavit je nejnovějšími poznatky.

Odpověď na druhou část otázky je jednoduchá a myslím, že i vyplývá z předchozího textu – opět bych si vybral obor, který by mne přivedl k mé dnešní specializaci – sklu, keramice a biomateriálům, což je v případě bakalářského studia na naší fakultě obor nazvaný Chemie a technologie materiálů. Určitě bych ale nebyl zklamaný, ani kdybych si vybral jiný obor na FCHT či obecně na VŠCHT Praha. Na všech jsou totiž lidé, které jejich obor baví, a kteří se o své zkušenosti a znalosti rádi podělí se svými studenty.

Prof. Ing. Aleš Helebrant, Csc.

Vystudoval obor Technologie silikátů na Fakultě chemické technologie VŠCHT v Praze. Na téže fakultě obhájil v roce 1998 habilitační práci na téma Kinetika interakce křemičitých skel s vodnými roztoky a od roku 2000 zde působí jako vedoucí Ústavu skla a keramiky. V roce 2006 byl jmenován profesorem a zvolen děkanem fakulty. Je členem českých i zahraničních sklářských společností a předsedá organizačnímu výboru International Congress on Glass, který se bude konat za dva roky v Praze.

autor Bohuslava Průchová