Jde to i bez přijímaček, ale…
Tajným přáním dřívějších generací uchazečů o studium na vysokých školách bylo, dostat se ke studiu bez přijímaček. Pro tu současnou generaci je to vcelku běžný jev, ale má to své „ale“. Řada vysokých škol sice nabízí studium bez vstupního testování, dostudovat však může být velmi těžké. I zde se však najdou výjimky.
Sdílet
Uchazečů relativně ubývá
Se stále slábnoucími populačními ročníky ubývá každým rokem těch, kteří ukončují středoškolské vzdělání. Od toho se zákonitě odvíjí i pokles uchazečů o studium. Situaci navíc podporuje fakt, že za posledních dvacet let počet studijních míst na vysokých školách značně rozrostl, vznikly úplně nové vysoké školy, nové fakulty, nové studijní obory. Svou roli sehrává i značný počet soukromých VŠ, který odčerpá zhruba 15 % uchazečů. Maturitu složí 70% populačního ročníku a v podstatě všichni by mohli studovat na vysoké škole. To by ale musel být zájem o všechny studijní obory stejný, což rozhodně není.
Na techniku? Bez přijímaček a velkým sítem v prvních ročnících studia
Zájem o studium jednotlivých oborů a jednotlivých fakult je diametrálně odlišný. Zatímco na právnických fakultách, na fakultách sociálně vědních či ekonomických se schází několikanásobný počet přihlášek, než je studijních míst, o obory technického rázu a stále více také o exaktně zaměřené vědní obory zájem dlouhodobě klesá. Tím jsou také, do značné míry, rozdány karty.
Situace je následující – na Právnickou fakultu UK v Praze se dostane každý desátý uchazeč. Stejně tak například na Ekonomický institut Fakulty sociálních věd UK v Praze, případně na Fakultu sociálních studií MU v Brně.
Tyto fakulty podrobují uchazeče velmi přísnému hodnocení v rámci Národních srovnávacích zkoušek a uspějí pouze ti skutečně nejlepší.
Vedle toho je však řada fakult technického charakteru, které se naopak snaží uchazeče přilákat a vynakládají značné prostředky na to, aby se zviditelnily. Jedná se o řadu fakult na vysokých školách Vysokého učení technického v Brně, Českého vysokého učení technického v Praze, Vysoké školy chemicko technologické v Praze, Vysoké školy báňské – technické univerzity v Ostravě a tak by se dalo pokračovat.
Uplatnění by často bylo, odrazuje náročné studium
Ačkoliv o absolventy oborů technického zaměření je mezi zaměstnavateli velký zájem, k naplnění kvót vysokých škol, které tyto studijní obory nabízejí, to zjevně nestačí. Podle průzkumu mezi uchazeči o studium se totiž ukazuje, že vedle uplatnění je hlavním kritériem zájem o obor. A zde vedou populární a nutno přiznat také snáze zvládnutelné obory typu ekonomie, právo či některé ze společenských věd.
Známým faktem také je, že technicky zaměřené vysoké školy sice ochotně přijmou většinu uchazečů, kteří se přihlásí, nicméně v prvních letech studia je čeká často několikanásobné síto, jímž většina studentů neprojde.
S klesajícím počtem uchazečů se však začínají uvolňovat i obory, které dříve byly žádané. Příkladem mohou být některé studijní obory na pedagogických fakultách.
Zdroj: Scio, průzkum mezi účastníky Národních srovnávacích zkoušek, 2008
Komentáře